Jak se barvám mění výraz, když se jim sáhne na jas a sytost

 


 

Picture46

Barvy, které typicky známe z barevného kruhu ...  (oranžová, žlutá, zelená ...) jsou odstíny ve své nejvýraznější podobě – to jest v plné sytosti a středním jasu (nejsou ani tmavé, ani světlé). O takových pak obvykle hovoří barevná psychologie.

 

Jakmile se ale takové barvě pozmění jas (barva zesvětlá, nebo ztmavne), nebo sníží sytost (zašedne), barva začne měnit své vizuální i pocitové vyznění - často mění i charakter (žlutá zelená, modrá fialoví, tyrkys zelená, ...).

 

Výsledné vyznění barvy je stěžejní pro náladu, kterou budou barvy vzbuzovat a pro volbu případných dalších barev ke kombinování.

 

Sytost barvy ovlivňuje to, nakolik bude barva výrazná – čím je barva sytější, tím je výraznější. Jas ovlivňuje, zda je barva světlá nebo tmavá.

 

 

 

 

 

 

 

Obecně platí, že:

 

→   nízká sytost barvy zelegantňuje, vysoká sytost je oživuje

→   u barev středního jasu je nejdůležitější sytost:

          ...  syté jsou výrazné, barevné, veselé, agresivní, dynamické („čisté" barvy kruhu)

          ...  méně syté jsou potlačené, utlumené, zaprášené – lépe vyznívají ve větší ploše

          ...  velmi málo syté (interiérové neutrály) jsou elegantní, decentní, uhlazené

→   ztmavení (= nízký jas) způsobí, že barva působí decentně, elegantně, důstojně, klidně, tradičně

 

→   světlé barvy jsou jemné, něžné, lehké

          ...  světlé syté barvy jsou veselé, něžné, hravé a roztomilé

          ...  světlé málo syté barvy jsou zaprášené, elegantní, utlumené, jemné

 

  

Picture72

Každý odstín reaguje na změnu jasu a sytosti jinak - pro dobré rozeznávání barev je třeba toto znát a nenechat se "nachytat".

 

Když se výrazně modré barvě sníží jas, stane se z ní tmavě modrá, a když se jí jas zvýší, stane se z ní světle modrá.

Zelená je ještě stabilnější - jen tmavne či bledne.

 

Takto jednoduše se chovají spíše studené odstíny, i když výjimku tvoří „přechodové odstíny“


› magenta – při ztmavnutí zfialoví, při zesvětlení charakter nemění

› karmínová (odstín na realistickém kruhu směrem od červené lehce k magentě) – při ztmavnutí zvínoví, při zesvětlení charakter nemění

   

Teplé odstíny mají tendenci při změně jasu výrazně měnit svůj charakter mnohem více, než studené:


› žlutá – při ztmavnutí zezelená (= vzniká teplá žlutozelená), při zesvětlení charakter nemění - stane se pastelovou žlutou

› oranžová – zhnědne (nejtypičtější hnědá se rodí z oranžového odstínu), při zesvětlení charakter nemění - stane se pastelovou žlutou

› červená při zesvětlení zrůžoví (oranžovitá růžová), při ztmavnutí zrezaví

› limetová – při ztmavnutí zezelená (do tmavé zeleně – žlutá se ztrácí), při zesvětlení charakter nemění - stane se pastelovou žlutozelení

 

V souvislosti se sytostí je situace ještě komplikovanější, než je tomu u jasu. Nyní víme, že se snižující se sytostí barvy šednou – to ovšem není celá pravda. Kromě toho, že šednou, také téměř ve všech případech začnou vypadat jako jiný odstín (změna charakteru). Takto vzniklý odstín ale na barevném kruhu nenalezneme.

 

Při středním snížení sytosti se odstíny chovají následujícím způsobem (kromě toho, že vždy šednou):

› žlutá – zezelená podobně jako při tmavnutí

› oranžová – jde do pískové

› červená – zrůžoví ala houba "masák"

› magenta – trošku fialoví

› modrá – moc se nemění - jen lehce zšedne a lehounce fialoví

› tyrkysová – zelená

› zelená – moc se nemění

› limetová – překvapivě zteplá ... jde do žlutozelena

 

 A zde si můžete vše zrekapitulovat obrazem.

 

 

 

 

Co jsou to "ostré" barvy

 


 

Picture26Ostré barvy jsou ty, které mají plnou sytost a střední jas - prohlédněte si je v prezentaci.

(tzn. nejsou ani tmavé, ani světlé).

 

V této poloze se většinou maluje BAREVNÝ KRUH.

 

Základní barvy (např. tempery) nazvané: primární žlutá, magenta a cyan ... jsou právě v této poloze. Tyto barvy se považují za výchozí při "sahání" na jas a sytost.

 

Jasově se na barvu sahá buď přidáním bílé (zesvětlování / zvyšování jasu) nebo přidáváním černé (ztmavení / snižování jasu).    

 

Na sytost se barvě sahá tím, že se k ní přimíchává šedá - tzn. sytost jí vždycky snižuji.

 

Jak změna jasu (nahoru či dolů), tak změna sytosti (dolů) barvě plné sytosti a středního jasu OTUPUJE DRÁPKY a dělá jí jemnější / měkčí. 

 

Čistě bílá a černá jsou také ostré / úderné barvy.

 

 

 

 

U bílé by to mohlo znít překvapivě, ale je prostě fakt, že při kombinaci polární bílé s jemnějšími barvami vyznívá bílá až sprostě. Dobře se tedy kombinuje spíše se silnými barvami, které její ostrost ustojí.

 

redblack

 

 

 

 

 

 

Naopak jemné pudrové barvy či béže a i tmavá utlumená jedlová zeleň ocení za partnerku off white - což je barva blízká bílé, ale ne zcela ostře bílá.

 

 

 

 

 

Lehkost a těžkost barvy

 


 

Picture101Lehkost a těžkost barev je jiný aspekt, než světlost a tmavost. Je to další vlastnost odstínu.

 

O pocitu těžkosti rozhoduje kromě podílu černé (= nízký jas) i množství obsaženého červeného odstínu.

 

Nejtěžším odstínem je fialová (obsahuje velké množství jak červené, tak černé), dále jsou těžké všechny odstíny, které se nalézají na kruhu mezi červenou a modrou.

 

Středně těžké barvy mají odstín mezi magentou a oranžovo-žlutou.

 

Za lehké barvy jsou považovány ty, které jsou tvořeny z odstínů nalézajících se mezi oranžovo-žlutou a modrou.