"Otevření" typických otázek o podnikání v interiérovém designu

 


 

dscf0016Při sepisování textů o podnitelských aspektech v interiérovém designu  vycházíme z otázek, které jsme za ty roky slyšeli už milionkrát, a tudíž si dovolujeme tvrdit, že jsou "esencí" představ lidí o této profesi. A jsou to velmi často otázky spojené s určitým vzdycháním po vzdušných zámcích, které mnoho lidí překvapivě paralizuje. A to pak lidi zbytečně od dráhy interiérového designéra odradí - i když se na tu profesi hodí a "šla by jim".


Mrkněte na  video jedné dámy, která se věnuje výuce "podnikání z pláže" - je velmi trefné. Věnuje se tomu, že lidé o sobě říkají, že jsou perfekcionalista a to jim brání cokoliv vykonat - že když to není dokonalé (úžasné, "to vono"), tak to nemá cenu a raději nedělají nic.


A v interiérovém designu se prostě tak nějak často stává, že se lidé přirovnávají v P. Starckovi či jiným esům (chtějí být jako ta esa - přijde jim, že být "pravý designér" = být eso) a když jim dojde, že to nejde, tak "splasknou", "načuří se" a začnou vzdychat, že holt život je proti nim, že oni by tak moc chtěli, ale ... a ale ... a prostě život je mrcha a háže jim pod nohy samé klacky. No a to my se snažíme změnit a pomoci každému si najít své místo "na slunci". Obor interiérového designu se v médiích prezentuje velmi "glamorózně" (což je často to, co na něm lidi láká), ale není to realita. Realita je, že se plní přání a zadání lidí, že se ve většině případů vytváří poměrně normální interiéry a že designér je často vděčný za to, že výsledek je "velmi slušně normální" a ne "vykloubené eklektično" či "bohapustá nuda" ... například interiéry, kde je šedá betonová stěrka, olejovaný dub a bílý lesk ... sice rozhodne nejsou nevkusné, ale prostě je to dost obehraná píseň, která je trendem doby, a tak ji všichni chtějí mít doma ... jenomže prostě "už je to trochu nuda"... a když to člověk dostane za úkol, tak prostě moc nadšený není ... protože to prostě není moc "kreativní tvorba". Kreativita samozřejmě může přijít v technickém detailu - např. u výroby nábytku na míru ... JENŽE ... nábytek na míru ve většině případů představuje "obyčejné" krabičky z dřevotřísky potažené laminátem či z lakované mdfky - takže zde moc prostoru na "řádění" též není.


Kreativita je v tomto oboru vlastně úplně nejvíc v tom, jak vyřešit dispozici, aby plnila mnoho funkcí a přitom "to tam vypadalo hezky" + v tom, jak seskládat "obyčejné, cenově dostupné zboží" do takového celku, který bude působit svěže a zajímavě.


Na úvod celého našeho podnikatelského přemýšlení je dobré si "na férovku" říci, že v Čechách přesně definovaný obraz "správného interiérového designéra" není + že mnohé představy vycházejí ze zahraničních televizních pořadů o designu v úplně jiném kontextu a životním stylu + že televizní pořad "Stavíme sen" má na vnímání této profese obrovský vliv ačkoliv ji VŮBEC  neprezentuje realisticky.

 

A pak je tu ta věc, že pokud člověk sní o tom, že bude mít u klientů hned na začátku kariéry velký respekt (jako to vypadá právě v těch TV programech - které si musíme hned na úvod přiznat, že jsou pohádkami pro dospělé ...), tak bude velmi zklamán. Též finančně to bude drahnou chvíli trvat, než člověk může použít výraz "živím se interiérovým designem". Pokud se tedy nenechá zaměstnat v kuchyňském studiu, což je taková ta nejtypičtější cesta ke stabilnímu příjmu (ale nijak závratnému - výdělky zde ovšem nejsou nijak úchvatné - např. 53 letý muž, který je v oboru od svých 18ti let, má finanční základ 25 000 Kč a více si vydělá jen formou bonusů za uskutečněné prodeje - což některý měsíc není nic a jindy to může být 18 000 Kč). 

 

A ačkoliv Vás budeme v následujících kapitolách vlastně pořád jen něčím strašit ... a Vy si budete říkat: "Proč to proboha dělají, vždyť nás úplně odradí. Proč nás nenechají ještě chvíli snít svůj krásný sen - jak to jednou bude krásné ... obludy jedny protivný..." :) ... tak Vás chceme ubezpečit, že věříme, že se touto profesí dá uživit a jde jí dělat s poměrně vyrovnanou psychikou a v relativně dobrém rozmaru. Ale ne každý "to dá", ne každému "se to povede" + fakt to trvá, než se tam člověk dostane.

 

Tak po tomto demotivačnm strašidelném úvodu ... vzhůru na to!

 

P.S. Na obrázku vpravo nahoře je interiérový designér Otto Bláha - kterého velmi obdivujeme - což ostatně vidíte i na Barbařině uchváceném výrazu:) Foto je z dávné exkurze na zámku Mcely, kde nás Otto a paní majitelka Inéz  (blondýna v černém, sedící v popředí) prováděli a vyprávěli nám, jak interiéry vznikaly. Stojíme v alchymistickém sklepě. Otto Bláha je podle nás první opravdický interiérový designér v porevolučních Čechách, který měl ucelenou a impresivní realizaci v klasickém střihu. Vedle něj se tyčí Barbora Škorpilová, která je podle nás zase první interiéristkou, která začala dělat interiéry kvalitně, uceleně a specializovaně v oblasti moderních trendů.