Odmítání klientů - kdo si to může dovolit

 


 

lightswitchHodně lidí sní o tom, že až budou slavní, tak budou moci odmítat klienty a zůstanou jim jen ti, kteří se jim líbí.

 

A pak existuje druhý mýtus - a to ten, že s klienty si musím "sednout" lidsky ... že časem budeme přátelé. Že mezi námi musí fungovat chemie jako mezi snoubenci.

 

Podle nás jsou tyhle dvě "víry" trochu přitažené za vlasy a vlastně nerealistické.

 

Určitě pomáhá, když Vaši klienti mají podobný vkus jako Vy a určitě pomáhá, když žijete podobný či stejný životní styl a máte společné "vzorce" - co je správné a co ne, co je výhoda, co stojí za to obětovat. Různé komunity mají různé priority a módní vlny fungují často v určitém společenském okruhu. 

 

Určitě je též pravda, že když je Vám někdo protivný už od pohledu a je téměř nemožné s ním vést rozhovor, tak se asi daleko nedostanete.

 

Ale platí, že většina klientů má své "mouchy" a pokud chce člověk pracovat v oboru zaměřeném na služby, tak holt ty "mouchy" musí zvládnout a samozřejmě může občas ve výjimečném případě říci (sám sobě): "tak tohle nedám, zdrhám". To "zdrhání" ale není nijak dramatické - ono spočívá spíš v tom, že vztah necháte "tak nějak vyhnít" ... budete málo agilní, málo komunikovat a ono to "vyšumí". Není nutné lidem říkat: "Víte co, Vy se mi moc nelíbíte - já tak nějak tuším, že jste pěkná držgrešle a vykuk a máte choutky ze mě vytáhnout co nejvíc práce za co nejméně peněz. A vlastně jste si mě nevybral/a ani tak pro mé schopnosti, ale spíš proto, že jsem se namanul/a. Nějak nemám zájem panáčku."

 

A pak je tu otázka odmítání klientů ve vztahu k plnění měsíčních obchodních výsledků:) To samozřejmě v kontextu podnikání z domova zní hodně nadneseně, ale pokud se rozhodneme, že opravdu chceme dosáhnout určitého obratu, tak je velmi těžké odmítat. Další věc je, že ne každý, kdo Vás osloví, je potenciální klient. Asi tak 30% jsou opravdu vykukové, co chtějí rady zadarmo a pak se vytratit, jak pára nad hrncem. Je to dáno tím, že pro mnoho lidí je odměna designéra něco, co jejich nátura nedokáže skousnout ... protože prostě své peníze spíš v myšlenkách "přetavují" do nových přeskáčů, nebo lodiček, případně do dovolené v Karibiku. A práce designéra si neváží a nepřijde jim, že má hodnotu - tito lidé se vyznačují požadavkem na "radu ohledně výmalby za větrníka". Tyto lidi my moc nemusíme a asi tak po osmi letech praxe jsme se jim cíleně začali vyhýbat / kličkovat před nimi:)