Místa k navštívení k historickému vývoji stylů

 


 

Nyní jsme dokončili seznámení se s historickými styly interiérů. Budete-li chtít jednotlivé styly "nasát" / "dostat do oka", není lepší cesty, než navštívit reálné interiéry v daném slohu. Připravili jsme proto pro Vás užitečné tipy na výlety s rodinou:

 

PRŮŘEZOVÉ

 ·        Zámek Kozel (klasicismus,empír, rokoko...)

 ·        Zámek Kynžvart (empír, klasicismus)

 ·        Zámek Častolovice (renesance až biedermeier)   

 ·        Zámek Český Krumlov (renesance, rokoko...) ... zajímavý též tím, že jej vlastní šlechtična, která se v Anglii živila interiérovým designem, napsala i knihu

 ·        Zámek Valtice (baroko, rokoko)

 

  

FUNKCIONALISMUS
·        Müllerova vila, Adolf Loos, Praha, www.mullerovavila.cz 
·        Vila Tugendhat, Mies van der Rohe, Brno, www.tugendhat-villa.cz 
 
A v Plzni jsou nově zrekonstuované byty od Adolfa Loose (POZOR: ne nutně zařazené pod funkcionalismus).

KUBISMUS
·        Dům u černé matky boží, Praha, http://www.czkubismus.cz/dum-u-cerne-matky-bozi
·        Bauerova vila, Libodřice, http://cs.wikipedia.org/wiki/Bauerova_vila 
 
ART DECO
·        Hotel Imperial, Restaurace, Praha, www.hotel-imperial.cz 
·        Rezidence  Liběchov (interiéry), www.rezidence-libechov.cz 
·        Zámek Nové Město nad Metují (interiéry), www.novemestonm.cz 
·        Maměnka a Libušín, Dušan Jurkovič, Radhošť, www.libusin-mamenka.cz ... bohužel Libušín vyhořel a není možné jej tedy navštívit
 
SECESE
·        Obecní dům Praha (interiéry), www.obecni-dum.cz 
·        Hotel Paříž (interiéry), www.hotel-pariz.cz 
·        Bílkova vila, František Bílek, Praha (celek), http://www.ghmp.cz/bilkova-vila/
·        Hotel Kotěra - Ratboř (interiéry, vybavení), www.hotelkotera.cz 
 
HISTORISMUS

 ·        Zámek Frýdlant (společenský sál, II rokoko)

 ·        Zámek Hluboká (romantická neogotika - celek)

 ·        Zámek Hrádek u Nechanic (neogotika, neorenesance)

 ·        Zámek Konopiště (celý interiér)

 ·        Zámek Lednice (romantické neogotické interiéry)

  

BIEDERMEIER

 ·        Zámek Ratibořice

  

EMPÍR

 ·        Zámek Boskovice (ložnice)

 ·        Zámek Kačina

  

KLASICISMUS

 ·        Zámek Buchlovice (interiéry)

 ·        Zámek Vranov nad Dyjí (interiéry) 

 

ROKOKO

 ·        Zámek Jaroměřice nad Rokytnou (sály)

 ·        Zámek Náchod (španělský štukový sál)

  

BAROKO

 ·        Zámek Kroměříž (stavební dispozice, interiéry, velká knihovna)

 ·        Zámek Rychnov nad Kněžnou (stavební dispozice, Jan Blažej Santini)

  

RENESANCE

 ·        Zámek Bučovice (dispozice, interiéry)

 ·        Zámek Lemberk (renesančně-barokní nábytek)

 ·        Zámek Telč (interiéry)

 ·        Zámek Velké Losiny (stavební dispozice, nábytek)

 

GOTIKA

 ·        Hrad Bousov (věrná neogotika - celý interiér)

 ·        Hrad Karlštejn (původní dispozice a doplnění neogotikou)

 ·        Hrad Křivoklát (stavební dispozice, nábytek)

 ·        Hrad Zvíkov (fresky, dispozice interiérů)




Úvod do situace po roce 1945

 


 

extra1Studium historického vývoje PEVNĚ  definovaných STYLŮ jsme ukončili FUNKCIONALISMEM. Navážeme na něj až obdobím po II. světové válce, protože nástup pravicových režimů a druhá světová válka přerušily spanilou jízdu funkcionalismu v Evropě. Ale studujeme už jen historii designu - ne celých stylů. Moderní dějiny (po funkcionalismu) už jednotné styly nemají - lidé žijí mnohem více individuálně a doba se v interiéru projevule různě.

 

Centrem designu se po II. světové válce poprvé v historii stávají USA, které jsou ekonomicky velmi silné - vzniká zde početná, uvědomělá a koupěschopná střední třída toužící po designu. To, spolu s významným přílivem uměleckých osobností z Evropy (mnoho jich muselo utéci před Němci), vytváří plodné podhoubí nového pojetí designu. Poprvé v historii zde vzniká role průmyslového designéra odlišená od role architekta.

 

Jako tomu bylo po první světové válce, i nyní z válečného úsilí vznikly nové materiály, které umožnily další posuny na poli designu. Vyrábí se odlévaný hliník, lisovaná překližka (v rámci trendu návratu do 50.tých let jsou tedy dnes moderní domu se stěnami obloženými překližkou - je to novodobé použití - dříve se až takto překližka nepoužívala - ale je to inspirace padesátkami), molitan, plast, laminát, polyester a další nové materiály.

 

Kromě nových technologických možností rozvoji designu významně napomáhají i různé instituce. Velkou roli v zájmu o design a jeho rozvoji sehrály zejména tři instituce. V první řadě se jedná o muzeum MOMA (Museum of Modern Art), které se významně zasloužilo zejména pořádáním výstav a soutěží. Již v průběhu třicátých let byla prezentována díla funkcionalistů, školy Bauhaus apod. Významným momentem byla soutěž o Organický design v domácnosti (1940) a soutěž o design s nízkými výrobními náklady (1948). Mezi lety 1950-5 proběhla série výstav Good Design.

 

Poválečná doba obecně se nese v rytmu organického designu, který přímo vyrůstá ze skandinávského soft modernismu. Organický design se v USA stává znakem dobrého vkusu a ovlivňuje nově vznikající díla. Funkcionalismus se ve Skandinávii ubíral trochu jinou cestou, než v kontinentální Evropě. Vzhledem k chladnému počasí zde nikdy nenabyly obliby chladné materiály jako ohýbaná chromovaná trubka a leštěná kůže; naopak se pokračovalo v řemeslné tradici práce se dřevem. Skandinávský design je charakteristický zaoblenými, přírodou inspirovanými tvary a důrazem na ergonomii. Americký interiér poválečné doby a padesátých let se usiluje o to být lehký, vkusný a nadčasový.

 

Kromě MOMA se významným činitelem se stávají nábytkářské firmy – zejména je to Hermann Miller a Knoll. Společným jmenovatelem obou firem je to, že významní lidé v jejich čele mají nějakou spojitost se školou Cranbrook Academy, která se stala nejprogresivnější vzdělávací institucí rodící velké designéry své doby. V případě firmy Hermann Miller to byl umělecký ředitel George Nelson, u Knollu manželka majitele – Florence Knoll. Tito a jim podobní osvícení lidé umožnili to, že se radikálně nové designy využívající nových materiálů a technologií dostaly do výroby.

 

Nejvýznamnějším tvůrcem poválečné doby a dál se stává manželský pár – Charles a Ray Eamesovi. V jejich dílně vzniká novátorské pojetí židle, které ovlivňuje vzhled židlí dodnes. Jedná se nejdříve o nábytek z ohýbané překližky, později plast – sklolaminát. Organicky tvarovaný sedák originálu naší „tramvajové" židle se stává nesmrtelným. Eamesovi pokračují v myšlence funkcionalismu ve víře, že design by měl být dostupný všem za nejnižší možnou cenu a že forma následuje funkci. Zajímají se i o ekologii a vyvíjejí všemožné filantropické aktivity.

 

Celkově je tato doba velmi výrazně ovlivněna technickým rozvojem. Začíná se létat do kosmu, objevuje se atom a člověk je přesvědčen, že s pomocí techniky velmi brzy poručí větru dešti a všechny společensky nežádoucí fenomény brzy zaniknou. Je to doba velkého optimismu a motivy mikro- a makrokosmu se stávají důležitým motivem v designu i architektuře (nejvýrazněji pavilony Atomium a Sputnik na Expu v Bruselu 1958).

 

Velmi často se v autorském designu objevuje tvar koule, který odkazuje jak k atomu, tak k molekulárnímu tvaru. Nejlépe je tato inspirace vidět v hodinách Ball Clock George Nelsona. Významným inspiračním zdrojem designu je i současné abstraktní a oblé sochařství (např. plastiky Henryho Moora a Barbary Hepworth).

 

V Evropě je situace různá, většinou nějakým způsobem ovlivněná tím, zda ta která země přijala Marshallův plán pomoci. Významnou designovou silou se stává Itálie – těsně po válce sice pokračuje v tradici racionalistického designu (funkcionalismus) ovlivněného architekty, v padesátých letech se však design začíná inspirovat spíše sochařstvím. Stává se přebujelým a tvarově rozsochatým a smyslným. V mnohém připomíná florální secesi (např. Antonio Gaudí) a výtvarný surrealismus.

 

V oblasti Milána vzniká mnoho nábytkářských firem, které určují designové dění dodnes; koncem padesátých let se Itálie stává předním vývozcem nábytku. Je založen časopis Domus, milánské trienále, předává se cena Compasso d´Oro.

 

Skandinávie pokračuje v řemeslné tradici a v typických organických tvarech. Zájem o skandinávský nábytek ve světě je enormní, protože představuje jak design, tak kvalitní řemeslné zpracování. Používají se březová a ořechová dýha, nicméně nejtypičtějším se pro skandinávský styl stává teak.

 

 



Styl 50. let obecně

 


 

Picture39Co vizionářské osobnosti předestřely již koncem čtyřicátých let a v letech padesátých, se do běžného interiéru dostává mnohem později, spíše v letech šedesátých, případně sedmdesátých.

 

Plastové organické tvary manželů Eamesových, Kokos a Marshmellow George Nelsona a Tulipány Eero Saarinena se tak stanou součástí interiérů až v pozdějších dekádách.

 

Typický interiér padesátých let je do velké míry ovlivněn funkcionalismem – je nezanesený, světlý a často je kuchyně spojená s jídelnou ve jménu většího prostoru. Častá jsou velká okna. Funkce by měla být patrná ve vzhledu předmětu.

 

Je kladen velký důraz na přirozený materiál (zejména dřevo). Z materiálů nábytku je nejrozšířenější dýha, masiv (teak, dub), nebo překližka. Nově se objevuje formica (laminát).

 

Nejtypičtější druhy dobového interiéru jsou dva:

 

  • Jeden vychází ze skandinávského soft modernismu a říká se mu prostě skandinávský styl; ten je založen na funkčnosti, dřevu a organických tvarech.

 

  • Druhý, nově vzniknuvší, se nazývá „současný styl“ a stojí na výrazných typických vzorech a divokých barvách.

 

Nábytek je v obou případech lehký, subtilnější a snadno přenosný. Pro „současný“ styl je typický nábytek na rozkročených, zužujících se nožičkách (často z načerno natřené, tenké černé trubky), které dodávají interiéru lehkost a vzdušnost. Skandinávský nábytek je podobný, jen o něco hranatější
a uhlazenější.

 

Velmi oblíbené jsou ledvinovité tvary stolků – vliv skandinávského organického designu. Příborníky jsou naopak čistě hranaté.

 

Novým typem nábytku se stává dělící stěna, která má dělit obývací a jídelní část, případně kuchyni a jídelnu. Ukládání často probíhá v rámci sektorových stěn.

 

Nejvýznamnějším prostorem je ložnice, na které si majitelé domova dávají nejvíce záležet.

 

Obecně panuje nadšení pro výrazné, divoké barvy a abstraktní vzory. Ty se objevují na závěsech, na laminátovém povrchu, mnohdy i na kobercích a jsou navrhovány předními dobovými designéry. Čalounění bývá spíše jednobarevné. Mezi oblíbené barvy patří žlutozelená, šedá, hořčicová žluť, oranžová, růžová a červená barva a triadická barevná schémata (červená + modrá + žlutá a žlutá, růžová, tyrkysová).

 

Nejtypičtější podlahovou krytinou se stává celoplošný koberec (drahé), linoleum  a vinyl (levné). Mezi hitovky patří i korek.

 

Velmi oblíbeným prvkem se stávají tapety; nejčastěji jsou v současném stylu a jsou pojednány v rukodělném vzhledu. Typické jsou drobné geometrické a abstraktní motivy, v oblibě jsou i motivy vyjadřující charakter místnosti (v kuchyni motivy jídla a nádobí apod.).

 

Důraz funkcionalismu na hygienu a účelnost (zejména v kuchyni) trvá, díky novým materiálům je vše lépe omyvatelné a navíc se kuchyně, díky veselým barvám a vzorům stává místem, které není potřeba schovávat, naopak je radostným pracovištěm hospodyně:)