Stylotvorné prvky - barva, materiál a tvar

 


 

Picture21Pojďme si nyní uceleně říci, co tvoří styl - podívejte se prosím na souhrnný popis vztahu materiálů a barev ke stylu.

 

Základními stavebními prvky interiérové tvorby (stylotvorné prvky) jsou materiál, tvar a barva. Tyto prvky by ideálně měly být uspořádány do uceleného, harmonického a jednotného celku, to jest, měly by tvořit určitou kompozici.

 

Taková kompozice, stane-li se opakovanou /nebo často používanou se pak stává stylem. Takže když bylo něco v historii "často pospolu", tak se z toho stal STYL / SLOH ... zažilo se to a nyní se to popisuje v učebnicích dějepisu. Jiná forma zažití pak může být daná regionem - že v nějaké části světa se něco prostě "nosí" už dlouhá léta .. .to pak jsme stylově u slova ETNO. Prostě, když se něco často vyskytuje pospolu (dnes např. na Pinterestu:)) ... tak se z toho stane styl.

 

Každý styl má omezenou paletu prvků, se kterými může pracovat: například v rustikálním stylu určitě mohu používat olejované dřevo, proutí a cihlu ve svých přirozených podobách. Do jaké míry je ale mohu natírat barvou? A jaké barvy jsou akceptovatelné? A mohou kupříkladu použít chrom? A pokud ano, kolik se ho snese? A jaké tvary má mít nábytek? Má být čistě hranatý, nebo může mít nějakou tu „kudrlinu"?

 

Toto jsou otázky, na které neexistují exaktní odpovědi – je potřeba spíše se obrátit ke konkrétním materiálům, barvám a tvarům a zkoumat, jak na člověka působí a v jakých kontextech se s nimi nejčastěji setkává.

 

Jediným, i když dosti obecným, pravidlem je snažit se jasně pro sebe definovat, co kombinuji s čím a chci-li dosahovat kontrastů mezi zdánlivě neslučitelnými světy, měl/a bych tak činit spíše v proti sobě stojících dvojicích.

 

Výjimkou z tohoto pravidla jsou eklektické interiéry, které jsou založeny právě na míchání většího množství různorodých prvků, které v interiéru fungují jako artefakty.

 

Některé prvky jsou v určitém stylu významnější, než v jiném – např. některé styly kladou důraz na materiál podlah a stěn, jiné pracují s neutrálním pozadím.

 

Např. toskánský venkovský styl je rozhodně definován kamennými zdmi, mohutným trámovím a prkennými či kamennými podlahami. Lofty často pracují s červenou odkrytou cihlou na stěně.

 

Některé styly jsou postaveny na kontrastu, jiné na harmonii.

 

Betonové stěny pokryté grafity a křišťálový lustr = kontrast mezi hrubostí zanedbaného pouličního prostředí a vznešeným luxusem zámeckého sídla.

 

Některé styly jsou jednoznačně určeny svou barevností, jiné ne. Např. přímořské prázdninové styly často pracují s velkým podílem bílé barvy.

 

V rámci studia jednotlivé styly popisujeme pomocí těchto znaků:

→  barevnost

o jakou barvu mají velké plochy (pozadí)?

o jakou barvu / barvy mají akcenty?

o jsou barvy spíše neutrální / harmonicky na sebe navazující či se jedná o směs výrazných odstínů?

o jakou roli má ta, která barva? sjednocovat? upozorňovat?

o mají barvy za úkol spolu kontrastovat či harmonizovat?

→  tvarosloví

o jaké jsou základní tvary nábytku? strohé? hranaté? oblé?

o je rozdíl mezi tvaroslovím pozadí (velkých ploch) a drobnějších předmětů (stolky, svítidla, křesla)?

o je nábytek dekorován?

o je nábytek spíše drobný a ve větším množství? či je robustní a je ho málo?

o používají se drobné dekorační předměty?

→  materiály

o mají všechny použité materiály společného jmenovatele – jsou si v něčem příbuzné?

o nebo se jedná o kontrast různých světů?

o které materiály jsou použity nejčastěji a nesou silnou stylotvornou myšlenku?

o které materiály v interiéru jsou sice zastoupeny, ale nehrají významnější roli, spíše nepřekážejí / nenarušují myšlenku stylu?


Na obrázku vpravo nahoře máme židli a komodu - obojí má rokokový tvar (nejsou to starožitné kousky, ale soudobé výrobky, které historické tvary použily zjednoudšeně) a obojí je natřeno na bílou barvu - což není úplně originální vzhled rokoka ... ale jeho duch reflektuje - je to světlá barva. V rokoku se natíral nábytek pastelovými barvami - komodky ale spíše nemívaly dřevo natřené barovu - spíše se jen lakovaly.




Typy kontrastů

 


 

Picture77Nyní tedy popřemýšlejme, jaké jsou různé protichůdné kontrasty, které můžeme využít v interiérové tvorbě ...

 

chudý x bohatý 

laciná hrubost vs. luxusní lesk

 

moderní hladkost x "pravost" materiálů s patinou 

ostře bíle lakovaná mdf vs. oprýskaná komodka mátové barvy

 

mladý x starý 

veselá mladická barevnost vs. opuletní a elegantní vzory 

 

elegantní design ladných tvarů x těžkotonážní robustnost 

jednoduchost a jemnost vs. složitost a tíha

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příklad stylového kontrastu ... kultivovanost vs. hrubost

 


 

Picture54Nyní už máme hezky usazeno, že styly jsou buď o harmonii, nebo o kontrastu. Obrázek vpravo ukazuje stylový konstrast, který dává do protikladu svět,


... který je elegantní, vytříbený, sofistikovaný ... tzn. takový, který vznikl díky vzdělání a dostatku ...


... se světem, který je hrubý až primitivní, drsný a nebere si servítky.


Takže vlastně můžeme říci, že cosi jako "zámek" a "podzámčí" ... ale ne úplně ... protože ABY BYL KONTRAST PŮSOBIVÝ (a nedělal dojem, že "tady někdo trochu nemá cit a tak míchá pel mel jako pejsek a kočička, když vařili dort"), tak musí být VELMI VYPJATÝ (intenzivní) - jako je tomu na obrázku vlevo - "sprosté" nářadí (často ušpiněné od hnoje) provedené ve zlatě (symbolu bohatství a luxusu ... a zámku).


Tím pádem nestačí dát do kontrastu kněžnu a nastrojenou selku, protože obě jsou zdobné a upravené.


Je třeba dát do kontrastu kněžnu s utahanou matkou sedmi dětí ze skromné chaloupky, která má na sobě šaty po své matce, měsíc si nemyla vlasy a nemá peníze na protivráskové krémy.