To se tak někdo má

 


 

Picture5K této otázce bychom Vám chtěli představit jednoho designéra ze zahraničí ... aby nám posloužil jako takový "vstupní materiál" k porovnání.


Mrkněte se, prosím, na jeho web (pod proklikem výše).


Asi se shodneme, že jeho zakázky jsou úctyhodné a můžeme si tedy v klidu říci, že se díváme na práce firmy, která dělá exkluzivní (= v rozpočtech, které si mohou dovolit luxusní materiály, velmi kvalitní zpracování detailu, umělecky hodnotné prvky) a komplexní zakázky.


A asi se shodneme i na tom, že klienti si tuto firmu najímají proto, že chtějí ucelené řešení, které má šmrnc a švih. Tzn. najímají si tohoto designéra kvůli jeho schopnosti sestavit celek, ze kterého čiší vysoká úroveň a silná pozitivní atmosféra.


A asi se shodneme i v tom, že to bychom si asi přáli všichni - býti najímáni pro náš osobní styl a šmrnc a na úplně kompletní řešení - od A do Z.


Na obrázku vlevo vidíte interiér, který "nedělal" Freddy a myslím, že po návštěvě jeho webu Vám to bude velmi jasné. Jeho interiéry jsou sofistikovanější, mají v sobě více noblesy. Tento interiér není špatný - to vůbec nechceme říkat - jen prostě opravdu stylový designér by na ta malá okna nedal žluté římské roletky, protože ta okna jsou velmi úzká a ty roletky tam vytváří trošku jako divnou barevnou skvrnu ve špatné proporci k celku. A ačkoliv se v interiéru použily neobvyklé arabské prvky, tak výsledek působí dosti tradičně a maličko až usedle ... což se u špičkových designérů neděje, neboť oni ačkoliv jdou do tradičních stylů, mají ve schématu vždy něco soudobého - co tam dobře ladí, ale co dává celku švih čerstvého větru.


No a tímto "úvodem" si s Vámi chceme nastavit tak nějak laťku - co to je ta meta ... ten špičkový opravdický designér interiérů. A časem se budeme bavit o tom, že i když nejsme tímhle typem designéra, tak to neznamená, že nejsme nic. Jen si pro sebe musíme zadefinovat, co teda jsme a co klientům nabízíme. Protože máme bohužel zkušenost, že lidé touží být "jako Freddy" a když nejsou (teď nemyslíme konkrétně styl jeho interiérů, ale ten světový image a rozsah práce a míru luxusu), tak jsou naštvaní a se sebou nespokojení. A začnou hledat výmluvy - proč to nešlo ... a tak. A to není dobré. Lepší je si najít vlastní cestu - usadit se v ní a mít ji rád. A nenalhávat si:)


Tak a teď zpátky k Freddymu ... A říkáme si: "Jak toho ten chlapec dosáhl, že poměrně mladý už má za sebou velkou spoustu takovýchhle realizací?"

 

Malá poznámka na okraj: Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že v interiérovém designu, když se někdo chlubí "jak je dobrej", tak má tendenci používat dva typy údajů, aby si dodal na vážnosti a respektu ... :

→  že dělá hodně metrů čtverečních ... např. "Víš co Marie, já teď dělám na jedné rodinné vile, má to tři patra a tak 500 m2 "

Tzn. čím větší prostor, tím "váženější" a "opravdovější" si designér připadá.

A nebo - a to Vám chceme rozkrýt ... si spousta lidí, co by rádi byli interiérovými designéry, připadá, že někoho ohromí a přesvědčí, že "už tam jsou" ... když právě budou vytahovat ta čísla ... ŽE TA ČÍSLA JE OVĚNČÍ ČÍMSI JAKO RAZÍTKEM ... "UŽ JSEM OPRAVDICKÁ DESIGNÉRKA"


→  že dělá s drahými materiály (vysokým rozpočtem) ... např. "Víš co Miriam, já jsem teď strašně bussy, dělám na komplexu, kde je prosimtě snad všechno v laku a vozíme taky hodně věcí z Itálie, víš."

Tzn. svěří-li mi klient více peněz - jsem váženější designérka ... A OPĚT ČÍSLA ... ROZPOČET JAKO MĚŘÍTKO ÚSPĚCHU DESIGNÉRA.


My jsme zjistily (Bára, Adéla a Dora), že se nějak vůbec nedokážeme takhle chvástat. Že když nám klient dovolí "si do interiéru koupit" něco dražšího, tak srdce překvapeně plesá a lidem kolem sebe říkáme: "Týý jÓo Marie ... představ si to, pan Čermák mi koupil tu stolní lampu za 16 000 Kč z Luzifera a ani neprotestoval na ty tapety za 2 700 Kč role." Asi je to dáno tím, že jsme si toho s českými klienty zažily hodně a víme, že obecně u nás lidé nechtějí do interiéru vkládat velké peníze a když tak, tak do značkové pohovky a pak odporně skrblivě šetří na ostatním a nejraději by všechno měli v ceně Hornbachu. A my už dvanáct let toužíme být jako designérky v Anglii, které si pracují s krásnými látkami, tapetami, nábytky, světly ...  a už 12 let marně:) ... ale furt se držíme:) a doufáme:)


A pak je to dáno tím, že "naši rodiče nemají dobré konexe a ani naši manželové" ... čímž chceme otevřít další téma ... kdo to má při vstupu do oboru jednodušší a proč + i když to máte těžší, tak se lze prosadit.