Úvod do ergonomie

 


 

sprchove-kouty

Ergonomie je nauka, která se usiluje odborně uchopit fakt, že každá lidská činnost, práce, odpočinek, pobyt v nějakém prostoru za jakýmkoli účelem, má určité podmínky, omezení, požadavky... Nejsou-li tyto podmínky splněny, cítíme se v daném prostoru nepohodlně.

 

Ergonomie zohledňuje, že v předklonu, v dřepu zabíráme více místa než ve stoje a při pohodlném sezení v křesle zabíráme více místa, než když sedíme na židli u stolu a píšeme. Ergonomie k tomu využívá ANTROPOMETRIE (zjednodušeně: vědy o rozměrech člověka), ale její záběr je širší, protože se nezaměřuje jen na tělo samotné, ale také na nároky prostoru pro člověka odvozené z aktivity, kterou v prostoru vykonává.

 

Pohodlí je velmi individuální kategorie a co se nám jeví jako pohodlné, není vždy ergonomicky správné. K tomu, abychom určili, co je ergonomicky správné, potřebujeme součinnost dalších oborů, například informace o populaci a jejích typických rozměrech (muž / žena / dítě). Neméně důležité jsou pak znalosti o rozměrech jednotlivých částí lidského těla a jeho pohybových možnostech a omezeních: kam dosáhne typický středoevropan, kolik prostoru zabere, když se posadí, když si lehne, na jak vysoké pracovní desce může krájet zeleninu a nepředklání se u toho tak, aby ho bolelo v kříži?

 

Cílem ergonomie je poznávat a cíleně řídit a ovlivňovat vztahy mezi člověkem a prostředím, ve kterém vykonává nějakou činnost.

 

Tento přístup se uplatňuje též v pracovním prostředí - má dopady nejen zdravotní a humanitní, ale i obchodní (efektivita činnosti).

 

Definice ergonomie z roku 2000 podle Mezinárodní ergonomické společnosti zní: “Ergonomie je vědecká disciplína založená na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorie a dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, úkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami, schopnostmi a výkonnostním omezením lidí. Ergonomie je systémově orientovaná disciplína, která prakticky pokrývá všechny aspekty lidské činnosti. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory.”

 

Ergonomie je tedy nauka o vztazích mezi člověkem a vybavením jeho bytového nebo pracovního prostředí. Využívá poznatky z antropologie (kterou jsme již zmínili) dále pak z psychologie, fyziologie, biologie, ortopedie ... Dodržování ergonomických pravidel je důležité pro vytváření nejen esteticky příjemného, ale celkově harmonického prostředí.

 

Pomineme-li ergonomickou konstrukci nábytku, nejdůležitějšími oblastmi, kde se touto problematikou interiérový designér rozhodně musí zabývat, je kuchyně a koupelna. Zde je nutné z tohoto pohledu řešit taková témata, jako je výška pracovních ploch, výška umyvadla, umístění zrcadel.