Proč minimum a kdy být raději velkorysý/á

 


 

5Doporučené údaje v odborné literatuře se většinou omezují na stanovení minima.

 

Toto minimum je však často na pokraji „žitelnosti".

 

Ve výjimečných případech je samozřejmě možné „sáhnout" po minimu, ale měli bychom mít stále na paměti, že by to mělo být jen v situacích, které jsou něčím výjimečné – nejčastěji lze minimální rozměry ospravedlnit nízkou častostí vykonávání určité aktivity.


Možná jste někdy bydlel/a v apartmánu, který se sice tvářil, že má plnohodnotnou kuchyni a disponoval dokonce pečící troubou a mikrovlnkou, ale přesto byl pohyb v kuchyni nepříjemný, věci se nevešly na pracovní desku a bylo těžké tu uklidit.

 

 

Mrkněte na fotografii č. 42 na tomto odkazu ... je zde kuchyně, která patřila k apartmánu, kde jsme nedávno pobývali. A vidíte zde "půlkový" dřez a "půlkovou" varnou desku. Takže se kuchyně tváří, že je plně funkční - i když v sobě má vlastně "neplnohodnotné" prvky.

 

Nechtějte vidět ten "bordel", který jsme tam měli, když jsme chystali snídani (oběd ani večeři jsme tam nepojídali). Na pracovní desku se vůbec nic nevešlo, umýt meloun ve dřezu byl nadlidský výkon.


Nedostatek místa k odložení věcí, k projití kolem nábytku, nesnadnost otevírání skříněk ... to všechno jsou věci, které mají vliv na lidskou psychiku a ačkoliv si to velké množství lidí nechce připustit, tak platí, že modelace prostoru a zejména "volnost" pro položení, odložení, pohyb ... ovlivňuje naše pocity ... zda jsme v pohodě a je nám fajn, či zda nás něco stresuje a vytváří vnitřní neklid.



A proč jsou čísla v publikacích či případně normy stavěny na minima?


→  Protože prostor je v dnešní době velký luxus a většinou je třeba spíše řešit, jak novým domem zastavět co nejméně plochy a jak vytvořit co nejvíce pokojů (a iluzi velkého bytu prezentovaném v inzerátu) na co nejmenší ploše. 

 

→  Protože norma má regulační charakter, účelem normy je hlídat příliš „ekonomické" uvažování, které by vedlo k úplným nesmyslům - tudíž je postavena tak, aby definovala nepřekročitelné minimální požadavky.

 

Ne všechny ergonomické rozměry jsou však podchyceny normou. Jedná se spíše o výjimky. Velká většina ergonomických parametrů interiéru je tedy v rukou investora .... a tedy potažmo interiérového designéra (pokud si jej investor najme).


Interiér na obrázku vlevo nahoře je z luxusního lodge v Jižní Africe a máte zde dvě židle u kulatého stolku, který se tváří, že je jídelní. Večeřet bychom ale asi u něj nikdo nechtěli. No a hosté lodge též nemusí ... ti večeří v restauraci a terase:) Takže ten stolek je spíš interiérov dekorace pro zaplnění prostoru a pak nevadí, že je to takový "prťousek".