Komunikační trasa a průchody

 


 

Picture31Komunikační trasa většinou vede z místnosti do místnosti nebo mezi významnými body místnosti – typickým příkladem bude průchod mezi kuchyňskou linkou a jídelním stolem.

 

Komunikační trasy mají různé stupně vytíženosti a při plánování uspořádání místnosti by měly být všechny komunikační trasy brány v potaz. Ty nejhlavnější by měly dostat velkorysé šířky.

 

Na téma komunikační trasy navazuje ještě jedno důležité téma, které je spojeno se zónováním prostoru (zónování = základ plánování prostoru).

Zóny rozlišujeme zejména dvě:

•          klidovou

•          a komunikační

 

Komunikační zóna se nachází kolem frekventovaných komunikačních tras a není např. vhodná pro umístění křesla pro čtení či psacího stolu. Naopak centrálně umístěný jídelní stůl může být celkem úspěšně komunikační zónou „obtékán", ale je dobré, pokud se tak děje v dostatečné vzdálenosti od stolovníků.

 

Nyní si uvedeme příklady různě komfortních hodnot - u průchodu pro pohyb člověka.

 

A pro začátek vezmeme takový průchod, kde je "úzké" místo je do výše pasu.

 

Pokud zvolíme takový, který můžeme považovat za „málo namáhaný" = nechodí se tudy příliš často (rozhodně nesmí být v komunikační zóně), může být 60 cm.

 

Příkladem průchodu ve výši pasu, který je velmi namáhaný (tedy je na frekventované komunikační trase), je průchod kolem kuchyňského ostrůvku – zde je velmi nutné zajistit, aby se procházející člověk necítil omezen - za minimum lze považovat 80 cm, ale měli bychom se snažit zajistit alespoň 100 cm – prostor pak dýchá a i esteticky je pak místnost kvalitnější.

 

Pokud se pak jedná o průchod mezi vysokými stěnami, lze za dostatečný považovat průchod šíře 90 cm. Tím se ale myslí čistě průchod – tedy spíše pohyb na nefrekventované chodbě. Pokud je ovšem průchod mezi dvěma vysokými stěnami umístěn na frekventované komunikační trase, je třeba zajistit průchod alespoň 100 cm. Dále záleží, kolik se v daném průchodu typicky míjí lidí. Pro relativně bezbariérové vyhnutí se dvou osob v chodbě potřebujeme alespoň 110 cm. Toto číslo je ale stále pocitově dosti stísněné a chceme-li dosáhnout pocitu vzdušnosti, měli bychom průchod zvětšit alespoň na 130 cm.

 

Za minimální rozměr pro šíři chodby, kde se lidé často pohybují a procházejí vedle sebe, se považuje 150 cm – toto se ale vztahuje už spíše k prostorám „nedomácím". Typická šíře hotelové chodby je právě zmiňovaných 150 cm.

 

Při průchodu úzkým místem mezi dvěma vysokými stěnami (např. roh místnosti a roh vysoké skříně) potřebujeme méně, protože se nejedná o souvislý průchod, ale jen o jeden bod – minimum je tedy 80 cm.

 

Pokud se jedná o jednorázový moment průchodu mezi předměty, kde na jedné straně je předmět maximálně ve výši pasu, lze za minimální dokonce považovat průchod šíře 60 cm. Pokud je ovšem tento průchod umístěn na frekventované komunikační trase, je třeba zajistit průchod minimálně 80 cm a opět se nejedná o příjemnou hodnotu, ale jen a jen MINIMÁLNÍ.

 

Dalším momentem, kde se částečně jedná o průchod, je rozestup paralelních kuchyňských sestav či sestavy u stěny a ostrůvku. Pokud v kuchyni pracuje pouze jedna osoba, pak je vhodnější rozestup přizpůsobit jejím dosahům, aby nemusela překonávat zbytečně velké vzdálenosti. Pokud v kuchyni pracuje více osob, je třeba, aby se mohli vzájemně míjet a nepřekáželi si, tudíž je třeba rozestup zvýšit.

 

V zásadě lze za minimální rozestup považovat 90 cm, za nejběžnější 110 cm a za maximální při zachování „dosahovosti" 120 cm.

 

 

 

 

 

Procvičení úvah o dispozici

 


 

n4

Nyní se podíváme na jeden obývací pokoj, který je spojený s jídelnou a kuchyní. 

 

Na obrázku vlevo vidíte, že místnost má tvar do "L" a v jejím středu je jídelní stůl. Všimněte si pozice krbu, který je na rohu. Tato pozice způsobí, že na krb není moc dobře vidět - ani od jídelního stlu, ani z "měkkého čalouněného sezení". Toto bývá velmi častý případ - krb je v místnosti tak nějak "pohozen" do místa, které na něj "zbylo". 

 

V tomto případě je pozice krbu až nebezpečná, nachází se totiž v průchodu do kuchyně, který je jen 90 cm.

 

Průchod mezi jídelnou a kuchyní patří v domácnosti (ostatně i v restauraci) k těm úplně nejvíce frekventovaným - proto zde kreslíme "komunikační trasu prvního stupně" a je pak na pováženou, zda-li na takové "dálnici" má být horký krb. 

 

 n2Na obrázku vpravo pak vidíte uspořádání kuchyňské sestavy. 

 

Po každé straně středového ostrůvku je průchod. Asi je nám všem jasné, že tím průchodem u okna se bude chodit méně často, než tím "vedle krbu" ... ten je více u středu místnosti, kudy je cesta "do ledničky" kratší:)

 

Nyní mrkněte na varianty uspořádání celého prostoru. Designér by se neměl spokojit s prvním řešením, které ho napadne (i když je na sebe hodně pyšný a myslí si o sobě, že je nedostižný lumen, jehož každá úvaha má cenu hrudky zlata:)

 

Na příkladu tohoto domu si chceme ukázat to, že místnost musíme vždy řešit jako celek a v tomto případě je velmi důležitý celkový tvar kuchyně a též i pozice krbu.

 

 

 

 

 

 

 

Dispoziční úvahy o celé místnosti - pokračování

 


 

pohled do_kuchyneNyní se podívejte na další vizualizace řešení rodinného domu zmíněného v článku výše.

 

Obrázek vpravo znázorňuje vizualizaci řešení s poloostrovem, který může fungovat i jako bar. Je otázka, zda je zřizování baru nutné - když disponujeme velkým jídelním stolem o dva kroky dále. Někdy ale lidé na baru trvají, protože jim přijde pěkné, když mohou hosté sedět na barovce a popíjet rudé víno ve chvíli, kdy kuchař/ka dokončuje své dílo ... pro mnoho lidí je bar i znakem prestiže a "nonšalantního" životního stylu.

 

 Tvar kuchyňské sestavy "jde naproti" touze klientů mít pracovní desku pod oknem s hezkým výhledem.

pohled z_obyv_do_jidelny_a_kuchyne

 

 

 

 

 

 

Další obrázek ukazuje pohled z obývacího pokoje do jídelny. Vizualizace zahrnuje změnu pozice krbu oproti původní dokumentaci. Je zvolen oboustranný krb, který protáhlou devítimetrovou místnost přepažuje a umožňuje výhled do ohně z pohovky. 

 

Volba oboustranného krbu v této pozici brání otevřené komunikaci mezi lidmi na pohovce s lidmi u jídelního stolu. Pro obývací pokoj (sezení na pohovce) však vytváří příjemné zútulnění - bez něho působí obývací část pokoje trochu jako "průchoďák".

 

 

 

 

pohled na_TV

 

 

 

 

Pozice televize mezi okny byla klienty požadována poměrně silně (= nechtěli o změně VŮBEC  diskutovat) a tudíž zůstává beze změny.

 

Na obrázku vidíte pozici vstupních dveří z chodby - jsou posunuty tak, aby se do místnosti nevstupovalo za zády pohovky = pohovka měla "krytá záda". Stěna pod televizí je ponechána bílá.

 

Na obrázku je vidět i křesílko, které se do prostoru vejde - i když trochu stojí v cestě - ta naštěstí není hlavní komunikační trasou, tak to tolik nevadí a prostor to zútulňuje tím, že sezení je "do kruhu" - podporuje konverzaci s pohledem z očí do očí.

 

 

 

 

 

 

 

krb z_obyvakuStěna s televizí má na této vizualizaci tmavší podklad - betonovou stěrku. Všimněte si, že díky tomu nepůsobí tak "hole / nahatě", jako na obrázku výše.

 

Barevně materiálové schéma je takové, které je v současnosti nejvíce užívané  - bílá, dub a šedý beton. Jedná se o kombinaci, kterou aktuálně žádá 80% klientů. Je velmi rozšířená a např. v soutěži "interiér roku" byla tímto způsobem řešena většina soutěžících prostor. Tím pádem je vizualizace v takovém stylu téměř sázkou na jistotu, kteoru člověk neurazí.

 

Na vizualizacích je tento styl použit bez vazby na představy klienta - ty se budou teprve řešit. Takže se jedná jen a jen o takový "univerzální kabátek", který dnes žádá většina lidí, kterým jde jen o "zapadnutí do trendu" a volíme ho, protože to je takový styl, který se poměrně dosti líbí a nevyvolává moc negativních emocí - lidé jsou na něj zvyklí.

 

 

Cílem je jen to, aby vizualizace měla nějakou náladu - i když řeší jen a jen dispozici A NE STYL. "Nevybravené" koštičky by nepůsobily tak přitažlivě, jako když interiér vypadá aspoň trošku zabydlený.

 

 

n1Nyní se prosím podívejte vpravo - na pohled, který pracuje s krbem v rohu a s finálním uspořádáním kuchyně - takto je nakonec interiér uskutečněn.

 

Níže je pak zopakován finální vzhled kuchyně. Všimněte si, že pod krbem je ponechána dřevěná podlaha - to v reálu není možné - tvar dlažby se složitě řešil... na poslední stránce prezentace v prokliku vidíte naši úvahu ... že by bylo dobré krb lehce zapustit, aby dlažba kolem něho "nehyzdila" dřevěnou podlahu jídelny a obývacího pokoje podivným tvarem. Též jsme zkoušeli dramatické řešení s dlažbou v rámečku, ale to dle očekávání neprošlo:)

 

Barvy a materiály (kromě kuchyně) neberte vážně - ty se zatím nevybíraly - jen je daná barva rámu oken (od architekta) a navrhli jsme, že dveře budou dřevěné a půjdou (opticky - ne reálně) až do stropu.

 

Mrkněte na půdorys a popřemýšlejte, jak byste prostor dispozičně řešil/a Vy. 

n3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

n5