Úvod do ergonomie kuchyně

 


 

island02

Začínáme kuchyní ... protože v ní ergonomie "řádí" asi úplně nejvíce.

 

Příprava pokrmů (a tedy prostor kuchyně) je historicky první funkcí v domácnosti, na niž byly cíleně aplikovány metody vědecké analýzy pohybu a jeho souslednosti v čase, které vznikly v průmyslu. Cílem bylo ulehčit ženám práci v domácnosti. Díky tomu roku 1926 vznikla první moderní „kuchyňská linka" (název je odvozen od pojmu „výrobní linka") v podobě Frankfurtské kuchyně (Margarete Schütte-Lihotzky).

 

Z této historie pramení často zmiňované rozlišování jednotlivých pracovních zón (úložné, přípravné, mycí a varné) a řešení jejich optimálních návazností, jehož cílem je především eliminovat nadbytečný pohyb a zajistit také možnost potraviny, vyjmuté z lednice či spíže, jakožto i zašpiněné, horké apod. nádoby vždy někde příhodně odložit. Idea „pracovního trojúhelníku," kde jeho vrcholy představují jednotlivé zóny, tento přístup shrnuje.

 

Od počátku ergonomie kuchyní byl důraz kladen také na uspořádání úložných prostor v blízkosti pracovních zón tak, aby to, co potřebujeme nejčastěji, bylo i nejlépe dosažitelné a abychom tak, jak v kuchyni postupujeme během vaření od jednoho kroku k druhému, vždy měli při ruce potřebné nástroje. V této souvislosti je ale třeba zmínit, že v současné době na kuchyni v domácnosti přestáváme nahlížet jako na pracoviště (dvě teplá jídla denně, hlavní pracoviště ženy v domácnosti), ale spíše jako na prakticko estetickou součást našich obydlí, kde se vyskytuje tu a tam každý člen domácnosti a žádný z nich tam není přikován celý den. Samozřejmě stále platí, že lednička je velmi frekventované místo návštěvy.

 

A platí i to, že kuchyně je nejvíce provozně namáhaný prostor v obydlí (vlko, mastnota, skvrny, odpad - drobky, slupky ... , kapky vody ...) - proto mají kuchyně v interiérovém designu výsadní postavení.

 

V kuchyni jsou dnes velmi důležité rozestupy mezi díly kuchyňské sestavy (např. mezi křídly linky tvaru „U" či mezi linkou a ostrůvkem). Hlavní zřetel se bere na předpokládaný počet osob účastnících se přípravy pokrmů současně (zde právě kuchyně reagují na fakt daný emancipací, že když už se vaří, tak většinou ne jedna osoba sama).

 

Frankfurtská kuchyně byla příkladem spíše tzv. „laboratorní" kuchyně a bylo známo, že se tam reálně mohla pohybovat pouze 1 osoba. Tomu dnes odpovídá rozestup mezi částmi linky 90 cm (vzpomeňme, že na rozumné vyhnutí se 2 lidí je třeba průchod alespoň 110 cm!).

 

Rozestup částí kuchyňské linky 110 cm (vhodný pro vyhnutí se dvou osob) patří proto k nejběžnějším - je velkorysejší, než 90 cm (které je minimem) a není tak "rozmáchlý" jako 120 cm - což je hodnota, která se doporučuje jako vhodná hodnota, aby rozestup byl ještě pohodlný a člověk nemusel dělat krok navíc, když se otočí ke druhé části linky. Tam, kde se dnes odehrává „společenské" vaření, často kolem větších ostrůvků, se dává rozestup větší - minimálně 110 cm, maximálně 130 cm a spíše tedy 120 cm (pokud to prostor umožní). Vzdálenost by ale opravdu neměla přesáhnout 120 cm (náročnost přecházení ze strany na stranu a přenášení nádobí či potravin při vaření už by byla zbytečně vysoká).

 

Vliv na rozestupy mezi částmi kuchyně má také prostor potřebný k otevírání zejména dvířek pečící trouby a myčky nádobí, která mohou vytvořit relativně rozměrnou překážku. Při rozestupu 90 cm by měly tyto spotřebiče být jen v jednom „křídle linky". Pakliže jsou v protilehlých křídlech, měl by rozestup činit alespoň 100 cm, raději však více. Myčka s troubou by pak neměly být umístěny protilehle, aby při současném otevření dvířek nezpůsobily „barikádu"  - takže by měly být vzájemně posunutě alespoň o šíři jedné skříňky, aby se i při souběžném otevření dvířek mezi nimi dalo „prokličkovat". I v kuchyni platí, že po vysunutí zásuvky / otevření dvířek musí také zbýt dostatek místa pro obsluhující osobu, obsluha pečící trouby umístěné pod pracovní deskou je prostorově náročnější, jelikož vyžaduje podřepnutí (které zabírá více místa, než stojící postoj). Z téhož důvodu ve spodních skříňkách nyní často vidíme místo dvířek zásuvky - není třeba přidřepnout, stačí se naklonit.