Výšky v kuchyni

 


 

kl03V kuchyni jsou velice důležité výšky. Při řešení ukládání nás zajímají typické dosahové výšky, při práci u pracovní desky nás zajímá ideální výška pracovní plochy pro práci ve stoje. Průměrná příjemná výška „obecné" pracovní plochy pro práci ve stoje je 82 cm - to se ale týká pracovního stolu. Pracovní deska v kuchyni funguje jinak, než stůl a ještě před deseti lety se jako běžná výška pracovní plochy v kuchyni uvádělo 85 cm, nyní je to 90 cm (obyvatelstvo roste).

 

V kuchyni je nejmarkantnější „ergonomické pásmo dosahu", tedy vzdálenosti, na které běžně a bez námahy dosáhneme pohybem rukou do výšky, stran a dolů a také kam vidíme. Pohybuje se mezi 85 až 115 cm, ale závisí především na výšce postavy. Nejvyšší police, na kterou dosáhneme, může být 170 až 190 cm vysoko, nejnižší police může být 15 cm nad podlahou. Mezi horními a dolními skříňkami se doporučuje minimálně 50 cm prostor.

 

Ideální výška se u sporáku a dřezu liší – při vaření v hrnci (abychom do něj viděli) se doporučuje výška 85 - 90 cm, při mytí nádobí ve dřezu (dosah rukou na dno) se doporučuje výška 95 - 100 cm.

 

V devadesátých letech bylo velkou módou tyto výšky rozlišovat (tento aspekt byl vnímán jako „odborný" a dával nové kuchyni punc vědeckosti). Při zavedení různých úrovní ale vznikaly „schodky", a to mělo negativní vliv na estetičnost kuchyně a také se takto snižovala využitelnost pracovní plochy (byla rozsekána na menší úseky, které nebylo možné využít tak dobře, jako jeden větší).

 

Určitě je ale třeba říci, že výška pracovní plochy je závislá na výšce obyvatel. Dvoumetrová žena by si měla nechat postavit kuchyň s vyšší než 90ti centimetrovou výškou, jinak se jí bude v kuchyni skutečně špatně pracovat. Pokud uvažujeme o kuchyňské sestavě i jako o dlouhodobé investici, pak je dobré ze zažitých úzusů ohledně rozměrů zase tak moc neustupovat.

 

 

Pár poznámek ke kuchyňským skříňkám


→   u horních skříněk raději volíme atypičtější otvírání, než jsu prosté dveřní panty – posuvná dvířka, roletová nebo vyklápěcí, protože běžná otevřená skříňka by mohla vést k úrazům. U horních skříněk se nebojme ani otevřených řešení – i do uzavřených skříněk se práší. Můžeme do nich dávat denně užívané stolní nádobí a příruční zásoby potravin – mouku, cukr, čaj, kávu, rýži.

 

→   u spodních skříněk jsou preferována zásuvková řešení, která umožňují ukládání bez ohýbání.

 

→   u spodních skříněk vystavěných do „L" bývají v rohu otočné systémy - je ale dobré si dobře promyslet, zda se nám opravdu vyplatí do nich investovat - jejich úložný objem není vysoký a manipulace ne úplně příjemná.

 

→   na stěnu můžeme zavěsit některé kuchyňské pomůcky a též i často používané pánve, budou po ruce a zároveň vytvoří dekoraci.