Dřevěná nauka

 


 

Začneme dřevem, které je pro interiér tím úplně nejdůležitějším materiálem ... a též i nejstarším materiálem pro tvorbu nábytku a konstrukci obydlí ... takže díky tomu patří ke klasickým materiálům. Z hlediska funkčnosti a trendů patří k nadčasovým materiálům. Postupem času neztrácí své vlastnosti a díky rozličným povrchovým úpravám jej lze opakovaně měnit a přizpůsobovat zvolenému stylu. Dřevo na člověka působí příjemně, voní, na dotek je teplé a stárnutím získává na autenticitě (= stárnutí mu na rozdíl od mnoha jiných materiálů sluší, protože právě při stárnutí je vidět, že se jedná o skutečné dřevo a ne plagiát).


Dřevo se používá jako materiál pro stavebnictví, na podlahy, okna, dveře a zejména na nábytek či další interiérové prvky (např. panelové obložení stěn). 


Vlastnosti dřeva, které při jeho využití oceňujeme zejména při výrobě konstrukcí a nábytku, jsou jeho pevnost, pružnost a houževnatost. To umožňuje jeho vnější zatížení a odolnost proti nárazům.

 

Kmen stromu můžeme rozříznout dvěma základními směry:

 

•   Při kácení stromů vzniká tzv. příčný řez. Tento informační řez nám prozrazuje kvalitu dřeviny. Ve středu se ukáže houbovitá dřeň, která není určena k dalšímu zpracování. Vidíme letokruhy, středové dřevo (tmavé jádro),  které je z kmene nejstarší, nejkvalitnější, nejpevnější, ale málo savé. Naopak bělové dřevo nejdále od středu je mladé, světlé a savé. Kolem řezu dokola pak vidíme kůru stromu a pod ní lýko.


   Rozřízneme-li kmen přímo uprostřed, vznikne tzv. řez radiální, který vytváří podélný páskový vzor. Využívá se při výrobě dřevěných masivních řeziv.

 

•   Pro zpracování dřeva na užitkový materiál se využívá opracování kmene tzv. tečným (tangenciálním) řezem, u něhož vidíme tzv. fládrový vzor. Tohoto řezu se používá pro výrobu dýh a při dalším estetickém zpracování, protože díky němu vynikne nejvíc dekorativní textura dřeviny.

 

rezy kmenem stromu

 


V dřívějších dobách se dřevo používalo pouze v masivní podobě (tzn. uvnitř je stejný materiál jako na povrchu). Postupem času se masivní dřevo zejména některých dřevin (v historii se jednalo zejména o exotické dřeviny) stalo pro výrobu nábytku příliš nákladným materiálem a začala se používat DÝHA,
 což je tenká vrstva přírodního dřeva, která se klade buď na levnější masivní dřevo než ze kterého dýha je, nebo na konstrukční desky (dřevotříska, MDF...). Pro účely nábytkové tvorby nás tedy u dřeva zajímá rozlišení na MASIV, dýhu a DESKOVÝ MATERIÁL.   

 

dýha 

 

Co se týká estetických vlastností dřevin, pak je to barva a textura. Dřeviny mají také svůj přirozený lesk. Mezi dřeviny s vysokým přirozeným leskem patří javor kanadský, bříza kanadská, dub, buk a akát - což jsou dřeviny s vyšší hutností dřeva. Intenzita lesku dřeva ale samozřejmě závisí také na povrchové úpravě, hladkosti povrchu řezu. 

 

Dřevo je přírodním materiálem a své charakteristiky z období růstu si drží i po zpracování. Proto je třeba počítat i s jeho negativními přirozenými vlastnostmi – bobtnáním, sesycháním a různými přirozenými vadami - jako jsou trhliny, suky a nemožnost replikace konkrétní kresby dřeva konkrétního stromu. Tyto vlastnosti mnoho lidí od použití dřeva odrazuje - v porovnání s umělými materiály (laminát, PVC, ...) se bojí náročnější údržby a kratší životnosti. Dřevo má tedy kromě vysoce pozitivních vlastností i určité přirozené vlastnosti, které jsou vnímány spíše negativně:

 

•   BOBTNÁNÍ, které se projevuje při styku s vodou a vlhkostí, kdy dřevo více či méně trpí  (i když exotické dřeviny typu teak se používají na paluby lodí odedávna a mají v těchto podmínkách vysokou výdrž a dubové piloty dokáží ve vodě ztvrdnout na kámen). S bobtnáním, tedy zvětšením objemu dřeva, se můžeme setkat spíše u stavebních dřevin, kde je řeba dávat si pozor na správnost uložení před použitím, mělo by se nechat přírodně vyschnout.

 

•   Opakem bobtnání je SESYCHÁNÍ. Dřevo nikdy nevyschne úplně, protože si uchovává svou přirozenou vlhkost, proto se při vyšších teplotách dřevo "smrskává" - tak např. vznikají spáry v dřevěných podlahách v zimních měsících, kdy se v interiérech topí a vzduch se vysušuje.
Vyschnutí dřeva má vliv na jeho váhu (dřevo se proto cení zejména
jako lehký stavební materiál).

 

•  Ve dřevě se typicky vyskytují suky a trhliny - to lze eliminovat selekcí (např. rozdíl mezi parketami první a třetí kategorie). Na druhou stranu parketa první kategorie ošetřená lakem může působit jako laminát.

 

•   U celodřevěných výrobků tedy nelze garantovat zabezpečení stejného vzhledu u různých výrobků - stejnorodost kresby a barvy - každý kus je originál.


•   Na světle má dřevo tendenci měnit či zvýrazňovat svou barvu.

 

Dřeviny se dělí na dvě skupiny podle původu, a to na JEHLIČNATÉ a LISTNATÉ. Z jehličnatých stromů se využívá 95 % dřeviny ke zpracování masivu, jejich kmen je zpracováván v jeho celé délce - až do 30 m (v našich podmínkách). Zbylá část odkorněná se používá pro výrobu deskových materiálů. Jehličnany se proto využívají hodně ve stavebnictví na rozdíl od listnatých dřevin, dále pak v interiéru na nábytek a na dekoraci ve větších plochách. U listnatých stromů se používá kmen od kořenů k začátku koruny stromu v rozpětí 3-6 m, což je přibližně 50 % stromu. Zbylé části listnatých stromů se opět používají pro výrobu deskových materiálů.


Dřeviny dělíme na TVRDÉ, POLOTVRDÉ a MĚKKÉ. Toto dělení materiálu nám napomáhá při výběru a řešení konstrukcí, nosnosti a odolnosti. Listnaté dřeviny patří většinou k tvrdým a jehličnany mají dřevo měkké. Tomu odpovídá i jejich cena za metr krychlový.

 

 

 

Typy dřevin


 

Picture10V přiložené prezentaci se nyní podíváme na stručnou charakteristiku nejdůležitějších dřevin používaných v našich končinách.

 

Vpravo vidíte hodně načervenalou podlahu - ta v dnešní době vůbec není "v trendu" ... mnoha lidem se ale líbí, protože je živá, teplá a svým způsobem klasicky representativní.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozdělení dřevin podle kresby

 


 

Obrzek6Kresba se léty, lakováním a mořením zvýrazňuje.

 

Dřeva s výraznější kresbou jsou:

Ořech

Jasan

Třešeň

Dub

Wenge

 

Dřeva s méně výraznou kresbou jsou:

Buk

Javor

Bříza

 

 

 

Mrkněte na stránky TONu ... a všimněte si, v jakých barvách je možné zboží volit - jedná se stále o buk (někdy i o dub, ale to v menšině) ... jen je namořen na různé barvy ...

 

 

Brown Sugar ... je oranžový jako olše

Honey ... se zase blíží olejovanému dubu

Brandy ... vypadá jako mahagon

 

Též se podívejte na vzorník lazur a všimněte si, že se pro názvy barev používají názvy dřevin ... dub, pinie, mahagon, akát, ořech ...

 

Podlaha na obrázku vpravo nahoře má jemnou kresbu, žádné suky ... to ji činí elegantní. Je ale docela dosti žíhaná - takže působí hodně "přírodně". Nevolili bychom ji tedy do interiéru, který má být hodně minimalistický a high-tech.