Podlahy ... stavebně / konstrukčně

 


 

Picture10Na úvod si řekneme pár věcí ke konstrukci podlah ... tj. spíš nás teď zajímá, co je pod tím "co vidíme" ... pod tím, čemu se říká "nášlapná vrstva". 

 

Podlaha je technicky nejnáročnější plochou v interiéru. Musí splňovat nosnou i estetickou funkci a navíc musí být odolná.

 

Podlahu můžeme chápat jako několika vrstvou skladbu různých materiálů, z nichž každá plní jinou funkci.

 

Když stojíme v místnosti, pod námi je podlaha, nad námi strop. Rozlišujeme tedy podlahovou skladbu, která je spíše součástí interiéru a stropní konstrukci – která je součástí nosného systému celé budovy.

 

U starších domů až do 19. století jsou stropní konstrukce převážně masivní trámové - s vrstvou písku nebo škváry proti šíření hluku. Při chůzi po podlaze vzniká tzv. "Kročejový hluk" a ten by se mohl šířit i do okolních částí budovy.

 

Nové stavby nejsou tak masivní, jako tomu bylo dříve (vzpomeňte na tlusté zdi hradů a zámků), a proto i moderní stropní konstrukce je tvořená jen tenkou vrstvou litého betonu ... "Kročejový hluk" se tedy může snáze šířit. 

 

Podlahová skladba je dále tvořena „vyrovnávací vrstvou", která kompenzuje nerovnosti stropní konstrukce.

 

Stropní konstrukce může být tvořena různými materiály - mohou to být např. trámy a na nich prkna.

 

Při velkém rozdílu výšek, který vznikne např. prohnutím nosných trámů stropu ve starých domech, se používá vyrovnávací rošt z dřevěných latí a dřevitých desek, nebo vyrovnávací vrstva lehčeného betonu.

 

Pro vyrovnání malých rozdílů, slouží samonivelační cementové stěrky. Používají se převážně v koupelnách pro zajištění rovinnosti či naopak správných spádů.

 

Normou stanovená odchylka rovinnosti podlahy je 1mm na 1m.

 

Pokud má být podlaha skutečně plovoucí, pak jde o konstrukční úpravu v nejspodnější části podlahové skladby.

 

Její fungování se dá chápat jako plovoucí ledová kra. Voda, na které plave, je ve skutečnosti akustická izolace tvořená polystyrenem nebo minerálními deskami o tloušťce asi 20 až 30 mm.

 

Ledovou kru zastupuje těžká asi 50 mm betonová vrstva, nebo lehké dřevité či sádrokartonové desky.

 

Při výběru materiálů je vhodné následovat doporučení blízkosti materiálů, tedy betonovou desku navrhujeme na betonový strop a lehčenou desku např. z OSB desek na konstrukci dřevěného stropu ... a je jedno, zda se jedná o historický dům, nebo moderní dřevostavbu.

 

NEPRAVÁ PLOVOUCÍ PODLAHA ... je obchodní výraz, který se pooužívá u popisu způsobu pokládky montovaných podlahovin ve vrchní části podlahové skladby (pravá plovoucí podlaha není o vrchní části - ale o nejspodnější). Např. laminové desky, které se spojují jedna k druhé zámkem, pak společně tvoří jednu velkou desku.

 

A protože ve velkých rozměrech dochází k velké tepelné roztažnosti, nelepí se takové podlahy k podkladu, ale ukládájí se plovoucím způsobem na tenkou vrstvu pružného materiálu, např. Mirelonu.

 

JENŽE ... tento způsob řešení podlahy nemá na snížení "Kročejového hluku" významný vliv. Užitečná je spíše pro zabránění vlnění a boulení podlahoviny v důsledku teplotní roztažnosti.

 

 

 

 

 

Nášlapná vrstva


 

Picture5Poslední a nejsvrchnější vrstvou podlahy je „nášlapná vrstva". Její povrch je pohledový + musí odolávat nečistotám a opotřebení.

 

Nášlapná vrstva také chrání spodní podlahovou skladbu před vlhkostí a poškozením tlakem.

 

Tato vrstva se připevńuje různými způsoby ... lepí, přibíjí, nebo pokládá "plovoucím" způsobem.

 

Nášlapná vrstva může být skládaná, nebo bezespará.

 

Mezi nejběžnější podlahové povrchy patří např. keramické dlaždice, PVC, vinyl, koberec a dřevěné vlysy.

 

Před pokládkou pórovitých materiálů, které jsou náchylné na vlhkost (např. dřevo), je nutné bezpodmínečně zaručit, že všechny podlahové vrstvy betonů jsou již suché a vyzrálé. Nedodržení technologických postupů, by mohlo vést k poškození, nebo nesprávné funkci podlahy.

 

Plánování skladby podlahy může ovlivnit například velikost a tvar místnosti. U velkých nebo tvarově složitých ploch je nutné zvážit dilatační spáry, které předcházejí vzniku prasklin v důsledku smršťování podlahy.

 

 

 

Řešení podlahového vytápění je nutné konzultovat s podlaháři, protože na tuto technologii se nehodí každá povrchová vrstva.

 

 

 

 

Schodiště

 


 

furn25

S podlahami souvisí problematika SCHODIŠTĚ.

 

Základní rozdělení typů schodišť bychom řekli, že je:

 

→  téměř součást stavby 

 

→  "lehkonohá"

 

Součástí stavby jsou typicky schodiště betonová

 

Pod schodištěm je prostor buď zazděný (a vznikne někdy úložný prostor přístupný dveřmi), nebo vzdušný.

 

Betonové schodiště se většinou "obaluje" nášlapnou vrstvou. Dřevem nebo keramikou. Někdy si architekti vymýšlejí i pokrytí epoxidovou stěrkou, ale stavitelé to moc neumí dělat tak, aby to vydrželo a neoničovalo se to.

 

Schodiště může být i kovové a dřevěné (nejčastější). Taková mají pod sebou většinou "vzdušno" a případně se dostavují truhlářsky ... jako třeba tady v tomto vzorovém domě, kde pod schodiště vyrobili kuchyňské skříňky na míru a do tvaru "díry pod schodištěm".

 

Na schodiště je též možné dát koberec ... speciální (nelze na to použít každý typ)

 

Schodiště může být i jen sadou samostatných stupňů.

 

Jako designéry nás kromě stylu a ducha schodiště zajímá materiál a tvar zábradlí. Nyní se nejčastěji používají skleněná zábradlí ... buď jen tak, nebo s přimontovaným kovovým zábradlím (když se lidé bojí, že si sklo "ohmatají" mastnými prsty).

 

Při studiu dokumetnace řešených prostor je dobré vědět, jak číst stavební plány ... mrkněte na plánek níže a zkuste si odhadnout, jak tam vlastně funguje vchod (dole, zprava) ... vchodovými dveřmi se vejde do předsíně - kde proti nám jsou dveře do garáže a po pravé ruce máme dveře do schodišťového prostoru (je tam prosklená stěna se skleněnými dveřmi). Kterým ramenem schodiště se vydáte, kdy bude chtít jít do obývacího pokoje?

 

 

ktn1

 

 

Je to takový netypický dům, který funguje na vícero úrovních. Obývací pokoj se nachází na nejnižší úrovni a předsíň o půl patra výš.

 

Když budeme chtít jít z předsíně do obýváku, půjdeme tím levým ramenem, které se svažuje dolů. A jak to poznáme z plánku je tím, že šipička na středu schodiště ústí k předsíni ... tzn. tam je "nahoře". Chci-li jít dolů, jdu proti směru šipky.

 

Pravé rameno schodiště pak vede do patra, kde jsou dětské ložnice a koupelna.  Pro větší názornost by určitě bylo fajn, kdyby předsíň a garáž byly vybarvené nějakou barvou a naznačovalo by se tím, že je to jiná výšková úroveň, než zbytek plánku. Takhle se to tváří, že vše je v jedné úrovni a mate to.